V sekci reference - realizace je další ukázka z naší designérské tvorby, meteosloup v Třešti. Toto dílko je důkazem rčení "když se chce, tak všechno jde" a já dodávám, že se chce hlavně v Třešti!
„V naší meteorologické literatuře je doposud zanedbatelná pozornost věnována výskytu drobných staveb z nejrůznějších materiálů, osazených základními meteorologickými přístroji různé kvality a nalézajících se většinou v centrech některých našich měst. Všeobecně jsou označovány jako „meteorologické sloupy“, popřípadě „meteorologické altánky“. Snad jedinou zmínku o nich lze nalézt v práci Krška, K., Šamaj, F. (2001), v níž se praví: „Ještě předtím, než se rozšiřování meteorologických předpovědí stalo věcí rozhlasu a televize, jejich zveřejňování zajišťovaly noviny anebo tzv. povětrnostní sloupy, které se stavěly ve velkých lázeňských městech. Tyto sloupy kromě tlakoměru, teploměru a vlhkoměru zahrnovaly i tzv. atmosférograf, pomocí něhož na základě hodnot uvedených tří prvků si každý sestavoval předpověď počasí. Rozšiřováním meteorologických informací veřejnými sdělovacími prostředky meteorologické sloupy pozbyly významu“ Pokud jde o šíření předpovědí počasí, lze snad dát tomuto tvrzení plně za pravdu, neboť jsou určitě rychlejší způsoby, jak sdělit zájemcům předpokládaný vývoj povětrnosti. Stále však jsou připomínkou snahy přiblížit v minulosti meteorologická pozorování co nejširší veřejnosti a informovat je o aktuálním stavu povětrnosti. Kromě toho jde většinou i o zajímavá architektonická dílka, dotvářející charakter daného prostoru a vypovídající i o průmyslových tradicích v příslušné oblasti.“
(volně převzato z textu „Meteorologické sloupy v ČR včera, dnes a možná i zítra“, Tomáš Litschmann, 2007)